Přečteno za září

     

    Ahojky čtenáři,

    Po takovém odlehčenějším příspěvku tu pro vás opět mám shrnutí přečtených knih, tentokrát za měsíc září. Z hlediska přečtených knih bylo září až nadprůměrně úspěšné, i když jsme v září měla své první DNF za rok 2025. Celkem se mi podařilo přečíst sedm knih nejrůznějších žánrů a také jsem zakončila svoji roční TBR challenge, kterou jsem započala minulý rok v říjnu. Ale o tom se pobavíme někdy jindy. 

    Začneme pěkně chronologicky první přečtenou knihou, se kterou jsem i odjela do Francie a byla z TBR výzvy. Seznam hostů od Lucy Foley je napínavý psychothriller, který se celý odehrává v rámci několika hodin na jednom malém ostrůvku, daleko od civilizace, kde ani signál moc nefunguje. A zrovna na tomto romanticky pustém místě se rozhodla uspořádat svoji svatbu majitelka známého módního časopisu. A řekněme, že ne všechno vyjde tak, jak si nevěsta představovala.

    Musím se přiznat, že už jsem dlouho žádnou knihu nehltala takovým způsobem, jako Seznam hostů. Už jenom proto, že se v knize otevírají témata jako je duševní zdraví a pohoda, sexuální násilí a téma rodiny a důvěry. Byla jsem napnutá až do úplného konce a po dlouhé době jsem neodhadla, kdo to všechno udělal. Jenom se mi zdá, že to bylo všechno až moc náhod najednou a bylo to všechno až moc na sílu pospojované. Jinak to byl naprosto peckový psychothriller. 

    A jelikož jsem Seznam hostů dočetla v autobuse a měla jsem ještě docela dost času, vrhla jsem se na dočtení Lodě mezi hvězdami od Beth Revis, což je první kniha z její vesmírné sci-fi young adult série. Sedmnáctiletá Amy se společně se svými rodiči nechává zmrazit, aby společně kolonizovali novou planetu. Jenže věci nejdou podle plánu a někdo nezvaný se dostává na tajnou palubu lodi, kde dostává Amy z koje a ona skoro zemře. Naštěstí si jí všimne za včas Syn, který ji zachrání a ona se musí adaptovat na fungování lodi.

    Loď mezi hvězdami pro mě byla vyloženě oddechová kniha, která měla své světlé i slabé chvilky a hodně mi připomínala film Pasažéři, kde jde v podstatě o obdobný příběh. Nebyla to ničím převratná kniha, na jednu stranu to byla průměrná romanťárna pro mladé dospělé. Charaktery hlavních postav byly hodně povrchové a autorka u nich hodně hraje na nějaké duševní zdraví. Vyčistí, ale nepoškrábe.

    No a potom tu je ten kámen úrazu. Muka od Lauren Kate je druhý díl z její série Andělé, která vypráví o věčném boji dobra a zla, padlých andělech a strastech lásky. Naše ústřední dvojce Luce a Daniel si k sobě postupně hledají cestu skrze válku, která trvá tak dlouho jako je lidstvo samo na světě.

    Já opravdu nevím, proč jsem se pouštěla do druhého dílu, když se mi nelíbil ani ten první. Ale nejspíš jsem byla stále pod vlivem seriálu, který se mi opravdu moc líbil a tak jsem se chtěla pustit dál do série. Vydržela jsem to zhruba k nějaké straně sto, než jsem si ujasnila, že Andělé opravdu nebude série pro mě a už se mi hlavně nechtělo číst Lucyno neustálé fňukání a litování se a navíc Daniel je naprosto chladný a plochý hrdina, který mi ale vůbec nepřirostl k srdci. Prostě ne a dál už se trápit nebudu. Ten druhý díl byl opravdu naprosto o ničem, nic se tam do té chvíle, něž jsem knihu odložila, nestalo.

    Následně jsem si zpravila chuť při čtení čtvrtého dílu ze série Z krve a popela od Jennifer L. Armentrout. Válka dvou královen nás přenáší více do plánování státního převratu a války, zároveň se dozvídáme více o dávných poutech mezi atlaňtany a vlkodlaky, která jsou pro oba národy posvátné.

    Upřímně tento díl byl pro mě hodně takový ten vycpávkový, jelikož jsem se pořád někam přesouvaly a dobývaly, ale příběh jako takový dlouho stagnoval na místě, dokud jsem se nedostala hodně za polovinu. Hodně se mi líbí vzájemný vztah mezi hlavními postavami, na kterém je celá kniha postavena. Navíc se mi tu potvrdil můj předpoklad o Kieranovi z předchozího dílu, ale nevím jestli se mi směřování jeho postavy spíše líbí nebo mi je proti srsti. Uvidíme v dalším dílu, ale upřímně si myslím, že to někdo celé z ústředního tria nepřežije. Alespoň taková je moje soukromá teorie. 

    Pravidla hry od Neala Shustermana byla opravdu zajímavá a k zamyšlení hodná kniha, ostatně stejně jako jeho předchozí díla. Seznamujeme se tu s Ashtonem, který hraje americký fotbal. A zrovna po jednom vydařeném zápase zjistí, že věci kolem něj nejsou úplně tak na svém místě. Z červené stopky je najednou modrá, jeho nejlepší kamarád ho vůbec nepoznává a jeho rodiče nedělají tu stejnou práci jako předtím. Co když je kolem nás spousta dalších realit, které se liší jen o nějakou maličkost, která dokáže ovlivnit celý náš život?

    Naprosto geniální sonda do mysli dnešní generace. Autor tu otvírá témata jako je rasismus, hledání vlastní identity a místa na světě, sexualita, LGBT+  identity, morálku a rodinné zázemí. Navíc ukazuje, že i zdánlivá maličkost dokáže ovlivnit celý náš život a od základů ho pozměnit. Tuhle knihu jsem naprosto hltala a pro mě je adeptem na jednu z nejlepších knih tohoto roku. Ashton sám o sobě je dostatečně zajímavý a dynamický hrdina, který se nebojí ukázat své pocity a zároveň dokáže vše naprosto mistrně skrývat. Autor mi tu opět dokázal, že právem patří mezi mých tom pět spisovatelů a rozhodně se těším na jeho další knihu.

    Kletba krve a kamene od K. A. Tucker byla pro mě lehkým zklamáním. Jedná se o druhý díl ze série Hněv a oheň. Začínáme prakticky tam, kde skončil první díl. Romeria utíká se Zanderem a oba je hledá nový samozvaný král. Společně se vydávají nejistou cestou dávného proroctví a v zádech jim přitom povstává nepředstavitelná hrozba.

    Kvalitou velice podobná prvnímu dílu, na jednu stranu velice natahovaný děj a příběh stagnuje na jednom bodě. Navíc dochází k přesouvání velkého poštu lidí, což nikdy neznamená v knihách nic dobrého. Ale na jednu stranu autorka si i tak udržela mojí pozornost a dokázala mě pro knihu nadchnout, i když se příběh moc nikam neposouval. Opravdu hodně mě tu bavila dynamika a pošťuchování Romerie a Zandera a objevování jejich hlubších charakterů. Už aby byl v překladu i ten třetí díl, ale to si asi ještě chvilku počkám.

    Do vody od Pauly Hawkins byla kniha, kterou jsem měla půjčenou už docela dlouho a bylo na čase jí vrátit původnímu majiteli (mojí mamce :-D). Zavádí nás do malého města s hlubokou historií a sérií prapodivných sebevražd, které se všechny odehrály na jednom místě. V místní tůni tonoucích, jak ono místo místní obyvatelé nazývají, se utopilo už několik žen. A i když ten poslední případ vypadá jako prach obyčejná sebevražda, něco je na ní jiného a divného. A to nedá mladé policistce spát.

    Paula Hawkins mistrně v knize vystihla ponurou atmosféru, která se nad městečkem snáší. Navíc i věrohodně vykresluje jednotlivé charaktery postav a záměrně je dělá nedokonalými, což přidává na hloubce celého příběhu. Přišlo mi, jako bych i já při čtení byla v centru děje a stála za zády všech postav a naslouchala jejich trápení a životním příběhům. Dostala jsem přesně to, co jsem od příběhu čekala a ještě mnohem více. Jen mi přišlo, že jsem se občas ztrácela v té přehršely postav a mnohdy jsem si musela zjišťovat a připomínat, kdo to vlastně je. Místy trochu chaotické, ale konec jsem neodhadla a knihu jsem si náramně užila.

    Poslední knihou měsíce byla Jestřáb a Rybářka od Simona R. Greena. Jedná se o první díl ze stejnojmenné série, který nás zavádí do Havenu, města hříchu a šejdířů. On se mistrně ohání sekerou, ona vládne ostrým mečem. Společně odhalují podvodníky a snaží se ve městě udržet klid a chránit jeho obyvatele před zlem.

    Musím se přiznat, že i když je kniha poměrně tenká, moc rychle se mi nečetla. Nevím, jestli je to autorovým stylem, ale podobný problém jsem měla i s první knihou v jeho druhé sérii Lesní království, kde jsem se knihou prokousávala opravdu dlouho. Ale i tak jde o zábavný příběh plný humoru, který je autorovy vlastní. Navíc se celá kniha odehrává prakticky na jednom místě, takže je tu i aspekt blízké přítomnosti a určitého tajemna, které celou knihou prostupuje. 

    A to je všechno k přečtenu za září. Pokud jste některou z knih četli, můžete dát do komentářů vědět, jak se vám líbila a já se budu těšit u dalšího článku.

    Vendy