Top 5 knih za rok 2025

 

    Ahojky čtenáři,

    I když s tímto příspěvkem mám lehký skluz, stále myslím, že je toto téma dostatečně aktuální a má cenu si tak trochu zreflektovat uplynulý rok. Musím se přiznat, že tentokrát to byl trochu oříšek vybrat opravdu jen pět knih, jelikož jsem jich přečetla za uplynulý rok 50, což je hodně nad mým obvyklým průměrem. Proto se tu neobejdu bez jednoho honorable mention, u kterého chybělo opravdu kousek, aby na tomto seznamu také figurovalo. Je jím Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě od V. E. Schwab, kterou jsem už několikrát vychvalovala, a proto jsem se rozhodla, že dám prostor jinačím a možná i tak trochu zastrčeným titulům. Knihy nejsou zmiňovány od nejhorší po nejlepší, ale náhodně seřazeny, protože je všechny považuji za dostatečně dobré a nevidím důvod, proč je ještě více známkovat.

    Začnu trochu netradičně non-fiction, která mě letos hodně chytla za srdce a tady za to může hlavně téma, kolem kterého se točí. Neviditelné ženy od Caroline Criado Perez nám dávají kritický náhled do světa, který je prostě stavěn pro muže. Zmiňuje především data z nejrůznějších výzkumů, přístupu ve zdravotnictvích, budování kariéry, ale třeba i systém infrastruktury měst a jízdní řády hromadné dopravy. Dotýká se zkrátka každého aspektu našich životů a u mnoha z nich by vás ani nenapadlo, že takto významnou měrou dokážou ovlivnit ženský život. Po přečtení knihy jsem dlouhé týdny na knihu myslela kudy jsem chodila a cpala jsem jí snad všem svým známým. Nebo alespoň tomu, kdo mě zrovna chtěl poslouchat. Možná vám to bude připadat, jako další titul mezi dlouhou řadou feministické literatury, ale tato kniha mi natolik ovlivnila pohled na můj každodenní život, že právoplatně patří na tento žebříček. 

    Pravidla hry od Neala Shustermana by se na první pohled dala považovat za klasickou young adult dystopickou knihu pro široké publikum. Ve skutečnosti ale ukrývá strastiplný příběh o dospívání, hledání vlastní identity, objevování sexuality, diskriminace ve společnosti a nebezpečí návykových látek. Nahlížením do hlavy mladého hráče amerického fotbalu, který si v různých realitách projde nejrůznějšími situacemi dostáváme opravdu komplexní vhled do hlavy dnešních teenergerů a jejich problémů. Opravdu velkým tématem je tu duševní zdraví a balancování mezi dobrým a špatným, které se občas každému vymkne z rukou. Řešení důsledků je potom různé, ale ve výsledku není žádná varianta ta nejsprávnější. Možná i to si potřebujeme občas připomínat a proměna hlavního hrdiny Ashtona opravdu připomíná přeron dítěte v mladého dospělého člověka. Každý náš čin, má nějaké následky. A ty Ashovi jsou někdy nepředpokládatelné. 

    Naslouchač od Petry Stehlíkové není v literárním rybníčku žádný nováček. Příběh sklenařské dívky Ilan, která se od svého narození vydává za chlapce, aby nemusela být odvedena do slamů a mohla tak pohlížet na lepší život, má už tři pokračování a čtvrté se chystá. Možná právě ona myšlenka na lepší život, který jí čeká žene celý příběh neuvěřitelným tempem vpřed a zároveň se i vrývá do paměti čtenáře. Jakmile ale objeví, že je tzv. Naslouchač, vše nabírá na obrátkách a Ilan se tak musí vypořádat s nejednou výzvou. Jedním z hlavních motivů je tu i found family, kterou se pro ni stává pětadvacítka bojovníků, kteří putují světem a jsou považovány za nejlepší bojovníky. Jenže oni jí mají všichni za chlapce. Za pouhého sklenaře, který se nikdy nedostal dál než ke vstupu do sklenitových dolů. Dokáže si Ilan udržet své krytí, nebo jí brzy odhalí? To vám neprozradím, ale rozlehlý svět, který chrání obří štít a nápadně se podobá tomu našemu, si při čtení určitě zamilujete.

    Známý příběh z řeckých bájí a pověstí zpracovává Madeline Miller ve svém románu Kirke. Jenže možná všechno nebylo tak růžové, jak se na první pohled zdálo. Autorka nás provádí fiktivním příběhem dospívání mladé dcery titána, která má opravdu hodně zkreslený pohled na svět, jelikož za celý svůj dosavadní život se nevzdálila z rodného sídla. Když se začíná seznamovat blíže s lidmi, naráží na různé věci, které ukazují, jak moc si svět za zdmi otcova paláce idealizovala. Jenže její naivita zapříčiní i její problémy, které vedou až k osamělému životu na pustém ostrově. Přerod mladé mysli v dospívající dívku a nakonec zralou ženu nás provází celou knihou. Zároveň Kirke dokáže ve své trýznivé situaci stále najít určitou špetku radosti a stále si zachovává zdraví rozum, i když jí někdy smysly bohyně radí, aby se zachovala jinak. Kniha ukazuje, jak moc je důležitá role rodičů při výchově a že i bez nich si ale Kirke dokázala najít své místo pod sluncem, ale zaplatila až moc velkou cenu. Navíc důvěra se velmi těžce získává, ale lehce ztrácí.  

    Zloděj hvězdného prachu od Chelsea Abdullah sice vychází z Příběhů tisíce a jedné noci, pohádkových momentů by jste v ní ale moc nenašli. Loulie jako sirota se musí protloukat životem sama, jen s kouzelným džinem po boku, který tu svým způsobem zastává roli jakéhosi ochránce či staršího člena rodiny. Jenomže její nekompletní rodina není ta jediná, která se v knize objevuje. Samotná rodina sultána je velmi nefunkční a tak trochu se rozpadá, jelikož nám tu chybí matka. Asi nebude překvapením, že je tu opět hlavním aspektem found family. Celou knihou se táhne určité tajemno, které obestírá pasáže, kde jsou právě nejvíce zmiňované samotné příběhy původní inspirace. Vším se navíc proplétá magie, která se hojně opírá o magické artefakty a jejich bezpečné používání. Navíc celá dynamika mezi postavami je neskutečná. Zkrátka kniha je opravdu jako sen zachycený na stránkách, jak se píše na zadním díle přebalu knihy. 

    Jaké jsou vaše top knihy za uplynulý rok? Můžete se o ně podělit v komentářích a já se budu těšit u dalšího článku.

    Vendy