Jelikož tu už máme leden a na mě všude možně vyskakují nejrůznější knižní shrnutí loňského roku, rozhodla jsem se jedno takové své shrnutí taky stvořit.
Nejprve na začátek si tu sesumírujeme nějaká čísla. Za minulý rok se mi podařilo přečíst 38 knih, z toho 27 jich bylo ve fyzické podobě, 3 byly e-knihy a 8 audioknih. Pokud bych tedy měla všechny knihy v jednom velkém souhrnném vydání, kniha by byla dlouhá 12 120 stran. U audioknih jsem celkem strávila 106 hodin a 3 minuty a konkrétně se jednalo o 3-10 díl ze série Sedmý smysl od Ilky Pacovské, kterou namluvila Margit Vinklárková. V porovnání s minulým rokem, šel počet přečtených knih lehce nahoru. Zároveň jsem se ale dost věnovala škole a kdybych tady měla zmínit kolik stran článků jsem přečetla, nejspíš by to bylo na jednu celou bichli o délce klasické Sarah J. Maas. Co se týká mých čtecích plánů na rok 2025 tak si nechci dát nějaké velké nezvládnutelné cíle. Chtěla bych přečíst minimálně dvě knihy za každý měsíc, což je podle mě mě takový zlatý standart, který není nemožný. Rozhodla jsem se i dál pokračovat ve své TBR výzvě. Pro účely větší přehlednosti jsem si založila nový účet na platformě Fabel, kde mě můžete nově sledovat a kde jsem momentálně i nejaktivnější, co se čtecích updatů a recenzí týče.
To bylo těch několik málo čísel a teď už se konečně můžeme vrhnout na mých top 5 knih za minulý rok.
Čtvrté křídlo od Rebeccy Yarros snad obletělo už celý internet.
Violet se celý svůj dosavadní život připravovala na vstup do kvadrantu písařů. Její matka si pro ni však vysnila jiný osud. Violet se tedy v den Branné povinnosti ve svých dvaceti letech dostává mezi jezdce. Bude muset vyřešit ne jednu zapeklitou situací a přemoci několik protivníků, kteří jí jdou už od toho osudového dne po krku. Přijme jí vůbec nějaký drak za svého jezdce?
Jedna velká dračí fantasy, která zažívá celosvětový bum a momentálně je už i venku třetí díl, který u nás bude vycházet až v dubnu. Nádherná romantická linka, uvěřitelné postavy a neskutečný styl psaní mě naprosto pohltil a já jsem se koncem roku zamilovala, jako už dlouho ne.
V minulém roce jsem přečetla od Pavla Bareše Lenochod Jimmy a jeho backup band.
Skupina puberťáků si kdysi chtěla splnit svůj hudební sen. Jenže teď o pár let později je vše jinak. Kytarista učí na základní škole hudebku, bubeník se snaží žít normální rodinný život a další člen pokouší své štěstí na rychlorande. Jenže zničehonic se tu objeví jejich bývalý frontman, který chce dát kapelu zase dohromady. Ale za jakou cenu?
Temné, hluboké a napínavé. To je jen pár slov, kterýma bych tuto knihu, která obdržela i nominaci Magnesia Litera za fantastiku, vystihla. Každá z postav si tu řeší svoje vlastní dilema, které jak je už u autora zvykem, nám servíruje po kouscích a čtenář se dozvídá vše co potřebuje vždy ve správnou chvíli. Dokonalá kombinace s bombastickým koncem protkaná neskutečným autorovým stylem a humorem.
Výjimečně to dnes nebude jenom o beletrii, ale mám tu i zástupce non-fiction. Vláda módy od Dany Thomas bylo zajímavé nahlédnutí do nechutných praktik.
Celá kniha nás nenásilně seznamuje s fungováním celého trhu i s tradičními přístupy, které se na pár místech stále drží a prosperují. Seznámí nás s továrnami v zemích třetího světa, kam většina firem expeduje svoji výrobu, i s největšími katastrofami módního průmyslu. Nakonec nám ukazuje budoucnost módy a nastíní, jak bychom měli nad nakupováním oblečení přemýšlet. Celá kniha mi dost otevřela oči, co se pohrom týče, a utvrdila mě v mém smýšlení, že někdy méně je více. V tomto případě je lepší jedná kvalitní věc před pěti nekvalitními.
Elantris od Brandona Sandersona byl můj vstup do jeho multiverza Cosmere.
Seznamujeme se s princem Raodenem, který je nucen se stát občanem Elantris. V kdysi vzkvétajícím městě teď žije samotná spodina království a on se zpoza jeho hradeb snaží změnit poměry vlády jeho otce. Do tohoto zmatku připlouvá jeho snoubenka princezna Sarene, která rozjíždí vlastní strategickou hru s představiteli nového náboženství.
Napínavé, promyšlené, magické a nemám dostatek slov, kterými bych tento čtecí zážitek popsala. Já slyšela, že autor je coby fantasy master fakt dobrý, ale že si až takhle sednu na zadek z ženského charakteru a magického systému to jsem fakt nečekala.
No a konečně co by to bylo za čtenářské shrnutí, kdybych tady neměla i Sarah J. Maas. Rod plamene a stínů, třetí díl ze série Půlměsíční město.
Bryce se přenesla do původního světa víl a snaží se přijít na to, jak se dostat zpátky na Midgard. Hunt je společně s Ruhnem držen ve vězení Asteri a mají jen malou šanci na útěk. Leda by měli pomoc z venčí od někoho, do koho by to nikdo neřekl.
Asi už všichni víte, že Sarah J. Maas miluju a četla bych od ní i nákupní seznam. Poslední díl a byla to jedna velká jízda. Hlavně dynamika mezi postavami byla skvělá. Najednou všechno, co mi dříve nedávalo valný smysl, zapadlo na své místo a mně se před očima odvíjel komplexní, propracovaný příběh, plný zvratů a co si budeme i testosteronu a sexuálního jiskření. Neskutečně jsem si tuto bichli užila se vším všudy a nezbývá mi nic jiného než počkat na další autorčinu knihu, kterou po konci Půlměsíčního města nutně potřebuji (jako chtěla bych si přečíst, jak se Bryce rozplývá nad oživlou Pudinkovou Piškotku, nebo jak se Bryce hádá s Feyre, ale to se asi jen tak nedočkám😅).
Jaké skvělé knihy jste minulý rok přečetli vy? Můžete mi dát vědět do komentářů a já se budu těšit u dalšího článku.
Vendy
Komentáře
Okomentovat