Ahoj čtenáři!
Léto se nám postupně chýlí ke konci a s tím začíná i větší návštěvnost v kinech, které mají zase co nabídnout. Po shlédnutí traileru a několika rozhovorů, jsem se tak nechala zlákat a zašla na tento velmi úspěšný snímek VLNY i já. Přiznám se, že jsem byla nejdříve lehce skeptická a nic moc jsem neočekávala, jelikož mi filmy, které se věnují tématice okolo roku 1968, už tak trochu lezou krkem. Po odchodu z kina jsem ale zjistila, jak šíleně jsem se spletla.
Jak už jsem zmínila, režisér Jiří Mádl vytáhl na světlo světa události roku 1967-1968 v Československém rozhlase. Hlavní hrdina Tomáš Havlík se jen snaží přežít v době se spoustou cenzury, kdy nikdo neměl právo na vlastní názor, a starat se o svého bratra, který se bez jeho vědomí začne angažovat proti vládě. Jelikož chce mít Tomáš svého bratra pod dohledem, následuje ho až na konkurz do redakce zahraničního života Československého rozhlasu a zcela neplánovaně se tak ocitá v samotném srdci odboje za svobodu slova v rozhlase. Šéfredaktor, který chce za každou cenu propagovat pravdu, a jeho redaktoři se snaží alespoň trochu zlepšit podmínky na svém pracovišti. No a nebyl by to správný film o minulé vládě, kdyby se do všeho nezačala motat STB.
Musím říct, že si mě film získal už od první minuty, kdy se na plátně promítaly staré fotografie s lidmi z procesů z politickými vězni. Následný přechod na děj samotného filmu působil přirozeně, drama gradovalo od samého začátku až do konce, střih, kamera, hudba . . . prostě všechno bylo skvělé. Opravdu šlo vidět, že si s tím dal někdo sakra dobrou práci, za kterou se nemusí stydět. Mimo jiné samotné herecké obsazení . . . já nemám slov. Vojtěch Vodochodský, Stanislav Majer a Tatiana Pauhofová se svých rolí zhostili takovým způsobem, že jsem měla místy i pocit, že jsem s nimi na place a vůbec se nekoukám na film. Přece jenom celé to staví většinou na strachu a nejistotě, ale já jsem jim to prostě žrala i s navijákem.
Opravdu se jednalo o podívanou od začátku až do konce a vůbec mi nepřišlo, že sedím v kině přes dvě hodiny. Byla jsem vtažena do děje, bála jsem se o postavy, dokonce jsem chtěla i křičet na ně, ať nedělají některé věci. Pokud jsem tě tímto svým chaotickým názorem (za který se omlouvám, protože mě ten film totálně rozložil) a naprostým nadšením nepřesvědčila, ať se na to jdeš okamžitě do kina podívat, i tak běž. Opravdu to stojí za to a já nelituji ani minuty.
Na čem jsi byl naposledy v kině ty? Můžeš mi své tipy napsat do komentářů nebo soukromých zpráv a já se budu těšit zase u dalšího článku.
Zdroj foto: iVysílání ČT - https://www.ceskatelevize.cz/porady/12878693047-vlny/
Komentáře
Okomentovat